Vyberte stránku

V pátek 1. září se uskutečnila Národní slavnost v nádherně rekonstruovaném barokním areálu Kuks při příležitosti slavnostního předání ceny EU pro kulturní dědictví, udělované každoročně nevládní institucí spolupracující s Evropskou komisí Europa Nostra, která je považována za jakousi obdobu filmového Oskara.

Projekt Kuks – Granátové jablko obdržel v konkurenci více než dvou set projektů z 39 zemí ocenění nejvyšší – Grand Prix. Kromě toho uspěl i velmi zajímavý vzdělávací projekt Památky nás baví. Ten pomáhá nejširší veřejnosti, od malých dětí, přes žáky a studenty, po seniory a hendikepované, interaktivně poznávat a oživovat historické a kulturní památky. Jak už to tak při takových slavnostech bývá, sejdou se na nich ti, kteří se o dané ocenění nejvíce zasloužili i osobnosti veřejného života, včetně politiků na všech úrovních. Za deštivého počasí si v ojedinělém prostředí barokního kostela mohli pozvaní hosté vyslechnout slova generální ředitelky Národního památkového ústavu, vedoucích a realizátorů obou projektů, viceprezidenta organizace Europa Nostra a také některých českých politiků.

Projekt Státního památkového ústavu byl finančně podpořen především z evropských fondů více než 300 miliony korun a také 66 miliony korun z českých zdrojů. Proto zde byla i ministryně pro místní rozvoj a ministr kultury. Nechyběl ani Dominik kardinál Duka, třebaže katolická církev přispěla pouhým „zaplať pán bůh“. Nejvíce nás však „obohatila“ slova ministra Hermana, který tklivě pohovořil o nedávné minulosti, kdy prý komunisté provozovali „kulturní revoluci a v takovýchto objektech stály traktory a chovala se telata nebo se takovéto památky vyhazovaly do povětří“. Následný dokumentární film o Kuksu ze šedesátých let minulého století i slova průvodkyně, jak do Kuksu přicházeli návštěvníci a turisté již od roku 1946 a obdivovali nejen Braunovy barokní skvosty, ale i zachovalou barokní lékárnu, jeho nenávistný plivanec vyvrátily. Přesto zůstala pachuť neobjektivního pohledu na minulost, která je ale lidovcům a ministru Hermanovi zvlášť, vlastní.

Soňa Marková