Vyberte stránku

V pondělí 25. 4. 2016 se pod záštitou místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Mgr. Soni Markové uskutečnil seminář na téma Domácí péče stále neznámá, kterého se zúčastnily desítky provozovatelů této záslužné činnosti. I přes své již pětadvacetileté fungování stále není mezi veřejností, a to i mezi tu odbornou, tolik známá a netěší se ani takové finanční podpoře, jakou by zasluhovala.

„Každý jednou zestárne, nebo bude během života potřebovat pomoc druhých. Neznám snad nikoho, kdo by vyměnil domácí péči u sebe doma za pobyt v nemocnici, či v jiném zařízení,“ uvedla v úvodu semináře poslankyně Soňa Marková, která také dodala, že důvodem konání semináře je především nedostatečné povědomí veřejnosti o domácí zdravotní péči a také obecně neodpovídající ohodnocení kvalifikovaných sester, které domácí péči vykonávají. „Málokdo totiž skutečně ví, co je obsahem domácí zdravotní péče, pro koho je určená a kdo ji hradí,“ uvedla Marková. Domácí zdravotní péči (odbornost 925) poskytují kvalifikované sestry, které provádí veškeré ordinované výkony ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Péče je hrazena ze zdravotního pojištění. Ordinovat péči může buď ošetřující lékař po hospitalizaci, nebo registrující praktický lékař pro dospělé nebo pro děti a dorost. Pacient nebo jeho rodina mají právo si vybrat, jak svého praktického lékaře, tak i agenturu domácí zdravotní péče, která bude péči v jejich vlastním sociálním prostředí poskytovat. Na tuto důležitou věc však velice často lékaři zapomínají.  Zástupkyně agentur domácí péče zdůraznily některá zajímavá čísla. V době vzniku v roce 1991 bylo u nás 25 agentur, které zaměstnávaly 2500 sester, v roce 2013 už to bylo 496 agentur s třemi tisíci sester. Obrovským problémem je financování, především rozdíl mezi tím, jaké jsou náklady na zdravotnický materiál a kolik hradí pojišťovna. Například u cévkování jsou náklady 131 Kč, pojišťovna však hradí pouze 22 Kč! Finance určené na platy sester tak často suplují peníze na zdravotnický materiál a také nelze vytvářet rezervy na vzdělávání, na obnovu a nákup nových přístrojů či aut. „Na semináři se projednávaly zejména otázky kolem kompetence sester, ale i zodpovědnost za odvedenou práci, finančního ohodnocení sester v domácí péči a celkové budoucnosti domácí zdravotní péče. Jsem přesvědčena o tom, že podporou a větším využíváním domácí zdravotní péče lze ušetřit finanční prostředky v systému zdravotnictví a zároveň zajistit kvalitní potřebnou péči pacientům,“ dodala místopředsedkyně výboru s tím, že na podzim již připravuje pokračování tohoto semináře.